|

Temple of the Dog : Po smrti Andrewa Wooda zpěváka
Mother Love Bone, který umřel na předávkování heroinem ve
svém domě, se rozhodl jeho kamarád a spolubydlící Chris Cornell vzdát mu čest,
pomocí desky věnované přímo jemu. Jenže sám ji nahrát nemohl, takže přibral
pohrobky s Mother Love Bone, kteří právě v tu dobu měli volno, to byly Stone
Gossard, Mike McCready, Jeff Ament a k tomu přibral bubeníka Matta Camerona ze
své domácí kapely Soundgarden a ještě pozval mladého Edieho Veddera, aby mu
trochu hlasově vypomohl svým vynikajícím vokálem v písni Hunger Strike.
Tak se tedy nová superkapela jala do
studia, kde natočila své první a poslední album. Na album jsou některé písně
přesně o Woodovi např. to lehce poznáte u Say hello to heaven, což je hned podle
názvu jasné a jsou to i jiné skladby. Mou nejoblíbenější je Hunger Strike,
kterou někdy hrají Pearl Jam na koncertech ještě do teď, je to takový duet kde
se na konci proplétají hlasy Chrise Cornella a Edieho Veddera, prostě opravdu
geniální píseň. Samozřejmě ale na koncertech Pearl Jam nezpívá Chrisovu část
Chris Cornell, ale někdo jiný. Další dobrou věcí je Reach Down, která jde až
trochu do blues nebo také pomalá a smutná Call Me A Dog. Na albu najdete spíše
trochu pomalejší a smutnější věci, což je ale pochopitelné.
Ze začátku moc velký ohlas nebyl, ale
poté jak vydali Pearl Jam své veleúspěšné debutové album, dostalo Temple of the
Dog druhý dech. Kapela ještě předtím odehrála pár koncertů a poté se vydali
každý svou cestou. Jen Tak pro zajímavost všichni členové této superkapely kromě
Chrise Cornella v současné době tvoří sestavu stále hrajících a existujících
Pearl Jam.
|

|